Editorial: Buďte kreativní, alespoň na chvíli
Napsali jsme celé číslo o kreativitě. O jejím mýtu. Kreativních městech, kreativních centrech, kreativní třídě. Už nemusíme být kreativní. Buďte vy. Napište nám na redakce@konstruktmag.cz co je pro vás kreativita nebo co nejkreativnějšího jste udělali. Sdílejte a doufejte. Tři z vás, které náhodně vylosujeme, oceníme ve spolupráci s Divadelním ústavem – Institutem umění knihou Strategické plánování v umění. Všechny reflexe a personální definice pak zveřejníme i na stránkách Konstruktu. Do toho. Čtete, komentujte, vymýšlejte a reagujte. Myslete nahlas. Jsme zvědaví.
Tereza Mašková: Živé město je více než jen příjemné místo na bydlení
Gender byl nová demokracie a veřejný prostor je nový gender. Banálně řečeno, ale svým způsobem pravda, trochu jako veškerá klišé. Veřejný prostor je také téma, ke kterému se v Konstruktu rádi vracíme a jedno z dalších čísel mu dokonce kompletně věnujeme. Terezy Maškové, která letos během babího léta na Praze 6 poprvé pořádala festival Živé město s podtitulem Oživte se svou čtvrtí s zaměřený právě na veřejný prostor a kulturní situaci v městské části, v níž by možná každý chtěl bydlet, ale do kina si v ní nezajde (a ani nemůže) nikdo, jsme se proto zeptali na to, jak akce dopadla, jaké diskuze rozvířila a třeba jak může reálně pokračovat.
Zlato pro český komiks
Dvojice nejúspěšnějších českých scénáristů Džian Baban a Vojtěch Mašek boduje i v mezinárodním kontextu. Z komiksového festivalu Ligatura v polské Poznani přivezli spolu s výtvarníkem Janem Šillerem 1. místo v soutěži němých komiksů Silence. Ze 168 prací ze 39 zemí celého světa zaujala právě Ústřice času, která v Česku vyšla jako součást druhého dílu trilogie Monstrkabaret Freda Brunolda Za vším hledej doktora Ženu. Vojtěch Mašek se vedle výtvarného zpracování spolupodílel také na scénáři k dokumentární komiksové trilogii O přibjehi, která se v loňském roce prosadila v komiksové velmoci Francii. Úspěchy jsou spjaty s jeho domovským nakladatelstvím Lipnik zaměřujícím se od roku 2008 na původní českou komiksovou tvorbu. V poslední době se psalo také o úspěchu grafika a kreslíře Michala Suchánka, o jehož komiks na motivy povídek Ondřeje Neffa projevila zájem americká nakladatelství. Mezi nimi i Dark Horse. Vizuálním stylem Suchánkova tvorba do amerického prostředí zapadá. Editor Komiksária Lukáš Růžička správně poukazuje na univerzálnost a přístupnost masovému publiku, která není u tuzemských komiksů běžná. Příběhu Michala Suchánka podávaného ve stylu „jak český Honza ke štěstí přišel“ se chopil i týdeník Reflex. Rozhovor s vskutku novým zjevem českého komiksu najdete na stránkách Komiksária. Zkrátka, českému komiksu se v zahraničí daří.
Recenze
Poodhalená erotika
Kopáč, Radim a Schwarz Josef (ed.). Pohlavní sklony v pořádku?Erotické motivy a témata v kultuře jsou jen velmi málo zmapovanou oblastí. V české kotlině se role Kolumba ujala dvojice Radim Kopáč a Josef Schwarz. Jejich zájem o erotiku v umění vyústil v několik společných prací reflektujících toto téma. Zmiňme antologii Slastná to noc. Čítanka francouzské erotické literatury 18. – 20. století (2008, Protis) nebo aktuálněji souborné dílo Vrchlický erotický (2011, Paseka), ve kterém jsou nashromážděny všechny erotické veršované texty přisuzované Jaroslavu Vrchlickému. Náklonnost k nevšedním, lehce kontroverzním koníčkům zúročila dvojice Kopáč-Schwarz v knize Velká kniha o prdu (2009, Paseka).
Kreativita – kompetencia úspešných?
Karel Chadt, Lubomír Kouřil, Jana Pechová. Art of Creativity aneb Kreativita jako klíčová kompetence v době změn.Kreatívny môže byť každý, no nie každý svoju tvorivosť naplno využíva, tvrdia zhodne odborníci. Tvorivosť je schopnosť, ktorá nie je jednoznačne limitovaná a dá sa rozvíjať. Nepredstavujme si však pod tvorivosťou výkvety umeleckej tvorby. Už dávno nie je v móde ideál renesančného génia typu Leonardo da Vinci. Tvorivosť je dnes chápaná predovšetkým ako schopnosť tvorivo riešiť problémy, pozerať sa na veci inak, flexibilne nachádzať skryté, nové súvislosti a originálne dôjsť k hodnotnému riešeniu.
Attila Kovács: Alláhovi bojovníci, vizuálna kultúra radikálnych islámskych hnutí
Attila Kovács. Alláhovi bojovníci. Vizuálna kultúra radikálnych islámskych hnutí.Radikálne islámske hnutia sú vďačná mediálna téma, pretože ich zobrazenie napr. v televízii vždy sprevádza solídny chaos, demonštrácie, smrť, šokujúce vyjadrenia, deklarovanie svätej vojny, vyhrážanie sa Západu, teda publikum zaručene venuje takýmto správam pozornosť. V stredoeurópskom kontexte však nepoznáme takmer vôbec nielen históriu vzniku a súčasné aktivity týchto hnutí, ale nerozumieme ani symbolike a významu vizuality, akou sa prejavujú. Túto medzeru zaplnila kniha Alláhovi bojovníci, religionistu, odborníka na islam a Blízky východ, Attilu Kovácsa.
Češi rádi věří v ateismus
Szczygiel, Mariusz. Udělej si ráj.Polského novináře a publicistu Mariusze Szczygiela zajímají Češi. V některých ohledech přímo fascinují. Dokonce až tak, že sám sebe považuje za „čechofila“. Vedle reportáží pro list Gazeta Wyborcza vypráví Polákům o jejich jihozápadních sousedech v knihách Gottland (2007) a Udělej si ráj (2011). Činí tak formou zábavnou, ale přitom faktograficky vysoce korektní. Gottland přijali s nadšením polští i čeští čtenáři. Autor reportážním způsobem vylíčil osudy některých postav českých dějin, jejichž nátura či životní příběh dle jeho názoru odkazují k vlastnostem celého národa. Letošní novinka Udělej si ráj opět stojí na reportážích, jenže obsáhlejších a nezvykle pokaždé vystavěných jiným stylem. Minule psal o Baťových, Emilu Zátopkovi, Lídě Baarové, Otakaru Švecovi, autoru obřího Stalinova pomníku, který před odhalením svého díla spáchal sebevraždu. Tentokrát zvolil žijící osobnosti, které navštívil a vyzpovídal. Nepracuje však s celými rozhovory, ale spíše s dojmy z nich.
Genderové pohlazení české literární vědy
Matonoha, Jan (ed.). Česká literatura v perspektivách genderu.Spojitost genderu a české literární vědy vzbuzuje rozpaky. Feministické myšlení se do jejího povědomí příliš neadaptovalo. Mnohdy chybí konceptuální genderový aparát. Pozornost je upírána především na ženy v literatuře a na tzv. ženské psaní. Podobný pocit měl i Jan Matonoha, než provedl letmý exkurz po českém genderovém literárněvědném myšlení a diagnostikoval mu „dobrou kondici.“
Právo na soukromí?
Šimíček, V. (ed.) Právo na soukromí.Keď čítame román 1984, skôr či neskôr nás možno napadne jedna podstatná otázka – ako sa svet dopracoval k stavu, ktorý sa tu opisuje? Aký dej by mal prequel? Mojou odpoveďou je, že si, ak sa to už nestalo, zmenu na plne sledovaný svet vôbec nevšimneme. Prebieha pomaly nenápadnými krokmi. Čo viac, často tieto kroky prijímame s radosťou, pretože sú všetky do jedného obhajované presvedčivým argumentom – ide o naše dobro, či už v podobe bezpečia alebo reklamných ponúk šitých priamo na mieru.
Hrdina jménem Kultura
Václav Soukup. Antropologie. Teorie člověka a kultury.Svět se dělí na dvě skupiny - „my“ a „ti druzí.“ V globalizovaném světě plném multikulturních ideálů je potřeba porozumět „těm druhým“ denním chlebem. Pomoci překročit etnocentrický práh vlastní kultury nám má antropologie. Právě tak, jako průvodce, ji chápe antropolog a kulturolog Václav Soukup, zakladatel interdisciplinárního studijního oboru kulturologie a průkopník biokulturologie. Václav Soukup je již osvědčeným autorem odborných publikací ze zmíněných oblastí. Vydal monumentální Dějiny antropologie (2004), encyklopedický přehled dějin fyzické antropologie, paleontologie a sociální a kulturní antropologie, za který získal Cenu rektora Univerzity Karlovy za nejlepší publikaci v oblasti společenských věd za rok 2004. Stejně grandiózní jako Dějiny je antropologické kompendium Antropologie. Teorie člověka a kultury. Letos jej vydalo nakladatelství Portál.